Martina Bártová: Proč do toho vlastně jdu?

Tak mi dneska zase jedna kamarádka řekla, že prý vůbec nevypadám jako politik. Protože umí být opravdu upřímná, tak jsem raději odolala pokušení se zeptat, jako co teda vypadám - třeba by se mi to nemuselo líbit. Ale když jsem pak nad tím večer přemýšlela, říkala jsem si, že je to možná opravdu můj určitý handicap. Že si někteří lidé mohou říct "co ona by tam chudák ženská mezi těmi jestřáby chtěla dělat ?", a tak by asi bylo na místě, jim to nějak vysvětlit. Takže předně - jako ženská sice ano, ale jako chudák se rozhodně necítím a i když na to teda prý nevypadám, věřte že když je potřeba, dokážu se i docela nahlas ozvat. Je pravda, že na některé věci spojené s politikou asi nemám buňky a hlavně rozhodně ne žaludek, takže asi nejsem ideální partner pro různé prospěcháře a zákulisní hráče. Jako politik se ale cítím a nestydím se za to. Pokud totiž chce člověk něco změnit a být něčím prospěšný svému oboru, nebo třeba místu kde žije, tak mu asi jiná cesta nezbývá. Nadávání a lamentování je u nás sice oblíbený národní sport, ale k ničemu nevede. Takže jsem se na to prostě dala a nebudu říkat jako někdo, že "já do politiky nechtěl, oni mě donutili". Mám-li svoje vize nějak prosadit, musím se snažit dostat tam, kde je k tomu možnost. Proto je moje cesta na kandidátku do krajského zastupitelstva zcela logickým krokem a nechci tam určitě být jak se říká jenom do počtu. 

Kandiduji za naši třebíčskou oblast a mojí prioritou jsou především sociální služby, s nimiž jsem dlouhá léta spojena profesně. Za Třebíč bych v případě svého volebního úspěchu chtěla v krajském zastupitelstvu kopat především. Nikdy jsem neměla ráda zbytečné konflikty - ani otevřené, ani ty skryté. Nelíbí se mi tudíž ani taková ta stoletá skrytá nevraživost mezi našimi velkými krajskými městy. Moc ráda bych přispěla k tomu, aby už do budoucna nikdo neměl to moje za nějakou "vesnici v údolí", odkud je všude daleko a jejíž vlakové nádraží je jenom taková větší zastávka na trati z Brna do Jihlavy. Vždyť na své město můžeme být právem hrdí. Za poslední roky se Třebíč významně rozrostla, vrcholem průmyslu už dávno není borovinská "znárodněná baťovka", ale sídlí zde mnoho progresivních a expandujících firem. Máme opravené památky, velmi dobrý kulturní a sportovní život, moderní nákupní centra a i když na můj vkus velice pomalu, přece jen se daří čím dál víc zlepšovat i dopravní - hlavně silniční - spojení a umazávat tak náš odvěký handicap, jímž je nevýhodná poloha na české (dobrá, tedy západomoravské) mapě. U dopravních staveb, které financuje či spolufinancuje kraj, bych jako zastupitelka mohla být "přímo v kuchyni", kde se podobné věci pečou a bedlivě nahlížet pod pokličky, jestli se tam snad něco nepřipaluje. Ráda bych také na Třebíčsko, Náměšťsko, či Budějovicko přivedla více turistů. Ano, díky kůrovci už tu třeba nejsou úplně všude ideální místa pro malíře krajinek, ale pořád zde přece máme krásnou a čistou přírodu. Díky událostem poslední doby se oči českých turistů čím dál víc místo zahraničí obracejí na tuzemsko - tak proč jim nenabídnout právě náš kraj? Turistický ruch vždy podporuje místní podnikatele a může se stát docela pádným důvodem pro příchod nových. Prostě chci, aby Třebíč byla na mapě nejen kraje, ale i celé republiky nepřehlédnutelná

 
Ve svém oboru bych pak chtěla dohlédnout třeba na průhledné financování sociálních služeb a neziskového sektoru. Jsem zvyklá pracovat s čísly, a tak bych si chtěla vzít k ruce kalkulačku a podrobně se podívat i do těch nejmenších šuplíků krajského rozpočtu. Aby se prostě peníze neutápěly v černých dírách, či nesmyslných projektech, ale dobře využívaly tam, kde je to opravdu potřeba a kde to má smysl. Mnozí možná i z vlastní zkušenosti víte, jak je těžké sehnat místo třeba v domově pro seniory. Takže bych určitě podpořila výstavbu nových zařízení tohoto typu, ale hlavně také projekty terénní a domácí péče, protože si prostě myslím, že rodina a domov je tím nejlepším prostředím pro každého. Takže tohle byla moje krátká slohová práce na téma "Proč by mě měli lidé volit". Nevím, nakolik jsem tím právě vás přesvědčila o tom, jestli tedy jsem, nebo nejsem politik a už vůbec nevím, jak to za pár dní dopadne. Ale pokud to bude jen trochu možné a pro vás bezpečné, přijďte prosím k volbám - ať už je vaším favoritem kdokoliv. Ať se vítěz může opřít o důvěru co největšího počtu občanů Vysočiny - třeba to pak pro něj bude důvod, aby je nikdy nezklamal.

Martina Bártová